~ Reklamy Tu
Spřáteluji!


Dáreček pro vás :)


Už nikdy! Tenhle zážitek!

12. října 2010 v 17:30 | Nikita |  ~ Diary
Jednou když jsem prováděla každonoční procházku po hřbitově mezi devátou a desátou tak se mi stal tak strašně strašidelný zážitek že mě vystrašil ale reflex to nepřekonalo takže na hřbitov chodím i nadále.


Šla jsem na hřibov a jen tak jsem se zase procházela ale dneska jsem to chtěla trochu prodloužit no tak jsem tam chodila mezi hroby a na některý jsem si raaadostně poskočila a udělala nějaký krátký taneční krok. Když jsem začínala z toho tancování a skákání unavená tak jsem se posadila na jeden hrob bohetého chlapíka. Už si snad ani nepamatuju jak se jmenoval. Každopádně jamile jsem už byla zase plná energie šla jsem do akce. Jak jsem si jen tak skákala všimla jsem si zbrusu nového hrobu. Vypadal že byl ten den přivezený no tak jsem ho šla omrknout. Když jsem se k němu pomalu ale jistě přibližovala tak mi do vlasů vlétl kos a začal nesnesitelně krákat a řvát na celé kolo. Kdybych neuhla asi bych měla vypíchnuté obě oči. Začal mě křídly nahánět dozadu a ten řev mi trhal uši. Rukama jsem ho po pěti minutách dostala pryč. Docela mě to vylekalo chvíli jsem to rozdýchávala a pak jsem zase vyrazila. Za chvilinku začala zase houkat sova. V tu chvíli jsem byla vyděšená a to je co říct když já chodím takhle pozdě po hřbitovech. Ale ten hrob mě lákal on mě k sobě přitahoval, takže mě už nic co se stalo nezastavilo byla jsem jako zombie. (kromě těch rukou který mají nahoře tak moc jsem zase nebyla divná) Když jsem k němu přišla. Měla jsem takový zvláštní pocit do něj skočit, ale samozřejmně byl zavřený takže to nešlo. Když jsem se uspokojila tím že jsem na něj skočila a přečetla jsem si nějaký papírek co tam byl přilepený. Stálo na něm: "Byl jsi krutý a nemilosrdný lidé tě nenáviděli byl jsi zabiják tak sis takouto smrt zasloužil ale já jsem tě milovala. Odpusť mi ale byl jsi zlý." dočetla jsem to a srdce se mi na chvíli zastavilo a vyděsila jsme se že jsem se chtěla propadnout. Najednou jsem zjistila že už je skoro deset. Chtěla jsem jít už domů ale jak jsem se zvedla nemohla jsem se nohama odlepit od toho hrobu. Začala jsem myslet na to že si ze mě někdo dělá legraci abych se nebála. Najednou kos usedl na ten hrob zakrákal a vletěl mi zase do vlasů a jak jsem se oháněla tak jsem se vyprostila od toho hrobu. Hned co jsem to zjistila utíkala jsem pryč najednou zahřmělo a začalo pršet to jsem se jen rychle ohlédla na ten hrob a tan kos seděl na tom hrobu snad vypadal i pyšně. Doma jsem už byla v pořádku. Ale už to nechci zažít.




                                                Vaše Nikita ahojky
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 katsumi-kagakusha katsumi-kagakusha | Web | 12. října 2010 v 17:37 | Reagovat

Sice je to trochu méně přitažené za vlasy než většina "pravdivých" příběhů, ale stejně...

2 Hanča Hanča | Web | 12. října 2010 v 17:44 | Reagovat

Že by to ten kos udělal dvakrát se mi nezdá.

3 Blair Blair | 12. října 2010 v 17:48 | Reagovat

zní to hezky ale je to pravda?

4 Nikita Nikita | E-mail | Web | 13. října 2010 v 13:37 | Reagovat

Upřímně pravda to je ale jak jsem byla vystrašená nevím jestli to byl kos nebo to jak jsem sebou máchala a ted na to pořád myslím a už se toho hřbitova trochu bojím to je pravda pravdivá ale věřím že vy byste to zažít nechtěli a já už taky ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 x x